Voda pro Izrael
Začněme před více než padesáti lety v Izraeli, kde byl mladý doktor Stanhill pověřen monitorováním slunečního zařízení a jeho vlivu na odpařování vody. Nově vznikající stát měl totiž výrazné problémy s přístupem ke zdrojům sladké vody (což nakonec řešil obsazením Golanských výšin). Každá kapka se počítala a proto bylo nezbytné navrhnout optimální zavlažovací systém s minimální ztrátovostí – tedy minimálním odpařováním.
Začala tedy mravenčí monitorovací práce táhnoucí se již desítky let. Práce, z níž vyšly poměrně zajímavé výsledky. Doktor Stanhill totiž zjistil, že míra slunečního záření, jež dopadá na zemi a největší mírou přispívá ke globálnímu oteplování se v období mezi 50. a 90. lety snížila téměř o 22%. Tedy výsledky, které stály jasně proti všem výzkumům zabývajících se globálním oteplováním!
Něco bylo špatně. Někde to prostě nesedělo. To přece není možné!?! Práce doktora Stanhilla byla odstrčena a vesměs ignorována, právě kvůli ostře kontrastním výsledkům se studiemi o globálním oteplování. Doktor Stanhill tedy začal svůj výzkum na vlastní pěst. Brzy začal nacházet další vědce s podobnými výsledky – vědce z Bavorska, Austrálie i USA. Začaly se množit důkazy něčeho většího, co se projevovalo napříč celou planetou.
11.9.2001
Poslední díl skládačky do tohoto rébusu pomohli vnést teroristé z 11.9.2001. Díky jejich útoku se stalo něco, co by za jakýchkoli jiných okolností bylo naprosto nemyslitelné. Mezi 11. az 13. září byla zakázána veškerá letecká doprava nad územím USA. Z oblohy zmizely veškeré kondenzační čáry (tzv. contrails), kondenzované částečky vody, jež vznikají kolem drobných částic, jež do vzduchu vypouští letadlo při spalovaní letecké nafty. Tuto příležitost si uvědomil David Travis, klimatolog z Wisconsinu, jež se jal právadět srovnávací měření teploty napříč USA. DTR (Diurnal Temperature Range – Denní teplotní rozsah) během těchto tří dní okamžitě poskočil nahoru o 1 stupeň Celsia, což je pro DTR extrémně vysoký výkyv – a to byl odstraněn pouze jeden zdroj fyzického znečištění, jež v celkovém množství zplodin zabírá zhruba 4% podíl.
Stejně jako vznikají kondenzační čáry, vznikají i mraky – opět kolem drobných částeček znečištění kondenzuje voda dokud tato kapka nedosáhne zlomové hmotnosti, kdy se začne snášet k zemi jako déšť.
Kousky skládačky do sebe začaly postupně zapadat.
Skleníky a zrcadla
Důležité je uvědomit si, že při spalování fosilních paliv nevzniká pouze CO2 , ale i celá řada dalšího fyzického zničištění – mikroskopických částeček siřičitanů atd. Toto znečištění se dostává do atmosféry spolu s CO2 – my tento efekt známe především jako smog – tedy ve chvíli, kdy při inverzi dusí naše města.
Zatímco skleníkové plyny uzamykají sluneční záření v atmosféře země, čímž způsobují její oteplování. Kolem fyzických částeček kondenzuje voda a vznikají mraky. A stejně tak, jako se světlo odráží na vodní hladiny, odráží se sluneční světlo od mraků jako od obrovského zrcadla. Vysvětlení pro snížení slunečního záření a z ní vyplývajících nížších teplot, jež neodpovídají klimatickým modelům globálního oteplování, bylo na světě. Zrodil se efekt globálního stmívaní (Global Dimming).
Zatímco fyzické znečištění atmosféry teplotu země snižovalo, CO2 v atmosféře teplotu zase zvyšovalo. Efekty globálního oteplování a globálního stmívání se vzájemně negovaly a přestože oba jevy poměrně rapidně eskalovaly, systém zůstával v relativní rovnováze.
Globální stmívání také vysvětlilo, kam mizí pravidelné deště a nahrazují je přívalové sprchy, které místo zavlažování země pouze proplachují vyschlou půdu, případně způsobují povodně. Zatímco se totiž množství částeček, kolem nichž se kapky tvoří zmnohonásobilo, množství vody v atmosféře je stále stejné. Vzniká tedy podstatně větší množství, podstatně menších kapek. Ty pak nedosahují dostatečné hmotnosti a nepadají z mraků tak často, jak jsme si zvykli – pouze nárazově ve velkém množství.
Problém vyřešen!…….jednou pro vždy…?
Globální oteplování se tedy vylučuje s globálním stmíváním – tak kde je problém? Problém je především v tom, že zatímco už dnes víme, že fyzické znečištění nás zabíjí přímo – doslova nás postupně dusí – začali jsme proto s jeho odstraňováním (především v Evropě a USA). Odsiřujeme továrny, jezdíme na bezolovnatý benzín, atd. Globálnímu oteplování odebíráme jeho historického souputníka – proto začínáme důsledky globálního oteplování pociťovat teprve dnes.
Žádný článek o globálním oteplování se tedy nemůže ani zdaleka blížit realitě aniž by se o globální stmívání alepsoň zmínil – a za posledních rok, jsem o něm v českém tisku nečetl prakticky nikde. Proto se omlouvám za svůj laický pokus přiblížit globální stmívání a za všechny nepřesnosti jichž jsem se mohl dopustit.
Odkazy